Tak k téhle kapitole jsem se skoro přemlouvala a jak dlouho jsem se k ní přemlouvala... měsíc a pár dnů!! chjo!!
Snad vás nezklamu.. i když asi dost jo. Sama mám problémy se vyznat v té povídce (nerada se přiznává, ale když to píšu jen když si vzpomenu a to i tak někdy ne, tak to jde špatně držet se v linii po které jsem chtěla jít. Takže se pokusím s tím něco udělat a budu si to po sobě muset přečíst *brečí*) Z toho pro vás vyplívá následující: tahle kapitola je vsunovací.. částečně. Ale mě příjdou všehny vsunovací. *krčí rameny*
má to cenu ještě vůbec psát? Stává se z toho zkomolenina a z Morgany je MS, nebo má ty prvky, protože jak ji všude vláčím.... *kroutí hlavou* že by se vrátila zase do Bradavic? *evil smile* nebo ji necháme sežrat krokodýlem?? *širší usměv* ... ne a NE ..musíme se krotit (vnitřní já: jsem jiného názoru)
já: kdo se tě na nějaký názor ptal
Tereza: jenže ono má pravdu
já: *křičí a rve si vlasy* DOST!!
P.S. chyby nečtěte a pokud máte nějaké nápady co s tímhle "dílem" tak si je ráda vyslechnu. I ty typu: přestaň psaát je to ***** (ty hvězdičky jsou jen jako příklad, nesnažte se za to doplňovat písmena)