Kapitola 25

1. května 2009 v 10:42 | Tercza |  V síti
Dneska máme opět výroční kapitolu. Už 25!! Slavíme další kulatiny..;) ;)
Jinak se celkem na místě omlouvám, že jsem nepřidala dříve, ale poslendí dobou toho bylo hodně. Škola, praxe, řidičák...a všechno se to nějak na sebe balilo.. hlavní je, že to mám jakš takš zatím za sebou.. ale konec roku se teprve blíží..
Tuhle kapitolu bych chtěla věnovat tentokrát jen jedné osobě. A to Majccci. Tím se jí chc i rovnou omluvit, protože jsem ji včera hnusně vyhodila.. Gomene *-úklona* snad mi to promineš ;)..
Tak si kapitolu užíjte..
připomenutí: Sítě osudu jsou spletité. Možná víc, než by se na první pohled mohlo zdát. A duše lidí jsou v obrovských oceánech, které nazýváme světy. Jen jedna osoba může bdít nad mořem a hlídat tak své rybičky a tím je Bůh.....



Kapitola 25

Elric postoupil ke skříni nechal si čtečkou přečíst eán na krku. "Občas si přijdu jako zboží v supermarketu," zabručel si. Počkal než mu ze skříně vyjela jeho velikost oblečení. Pak ho popadl a zalezl na chvíli do koupelny.
Nechtěl se s ním bavit ani né z důvodu, že by to bylo trapné. Popravdě ho další narážka"Mustanga" zaskočila, kde on vůbec chodil na ty pitomé dotazy? Jen hlavním důvodem bylo, že pokud ho viděl a nebo něco řekl, tak ho to nutilo vzpomínat. Do mysli se mu vkrádal pravý Mustang, ne tahle nepovedená kopie. Ale pravý vznešený Roy Mustang statní alchymista a jeho nadřízený. Chyběl mu! Ed by to asi nikdy nepřiznal, ale teď když byl odříznutý nenavratitelně od svého světa, se ztrátou iluzí, že by ještě někoho z těch na kterých mu záleženo viděl, teď si dovolil rozeznávat ty pocity. A jak bylo pravdou Roy mu chyběl. Stýskalo se mu po domově, po rodině, přátelích i té nenáviděné práci coby armádního psa.
"Je ti něco?" ozvalo se zabušení na dveře koupelny.
"NIC!" odseknul dost hrubě Ed. Zapomněl na čas a zahleděl se na jednu z mnoha kachliček při vzpomínání.
"Fakt dobrý?" znělo to starostlivě. Edward sice neočekával, že by to bylo myšleno upřímně, ale aspoň si nechal narážky pro sebe.
"Už jdu," vylezl se dveří a rázně si vykročil ke dveřím z pokoje. Mustang mu musel i uhnout, ale vzápětí ho chytil za ruku.
"Počkej!"
"Nemám čas, škola," pokrčil rameny Ed.
"Jo tak škola? Kdybys nekecal."
"Chceš snad říct, že lžu?"
"A já to neříkám?" zatvářil se pitomě Mustang.
"Nechej si fóry pro někoho jiného," vyškubnul mu ruku. Tedy spíš se pokusil, protože se to vyškubnutí minulo účinkem. Roy ho nadále držel za levici a nutil ho dívat se mu do očí.
"Víš neodpověděl si mi…Jsem tvůj typ?"
"Přeháníš," vyprsknul. "Co je ti tak do toho?"
"A~h~aaaa"
"Jaký pak áááhááá?"
"Prostě takový moje áááhááá," ušklíbnul se dětinsky Roy.
"Ale mě to tvoje áááhááá nezajímá," přimhouřil naštvaně oči blonďák.
"Možná by mělo."
"A to jako pr-" Další slova se ztratily, protože v nestřeženém okamžiku si Roy přitáhnul za ruku k sobě a vtisknul mu dlouhý polibek přímo na ústa.
Ed ztuhnul. Vykolejený, že se něco takového stalo, stál jako solný sloup s očima dokořán koukal na Mustanga. Vypadalo to, že si tu pusu Roy vychutnává. Nechtěl se od něj odlepit a přisál se jako nově narozený komár.
Blonďákovy stále nedošel do hlavy žádný impuls, proto možná začal Mustang s dalšími kroky. Oddálil se, ale tak aby rty byly téměř stále u sebe a chytal dech. Vypadal spokojeně a Edward se nestačil divit. Ne jen spokojeně, ale i nadšeně, možná z něho sálalo zadostiučinění.
Po chvíli chytil Sekáč vzduch do plic, ale tentokrát se posunoval po lících ke krku. Přejel vlhkými rty přes tvář až k Edwardově uchu a začal si opět hrát. Odtud už nebylo daleko sjet ke krku a laskat ho jazykem, rty.
Ed se ošil. Na krku byl vždy citlivý a tohle se mu nelíbilo. Možná se probral konečně ze šoku, možná.. Nyní, ale konečně začal něco dělat. Spolupráce to sice nebyla, spíš odstrkování a ošívání se, ale už nevypadal jako solný sloup.
"Hmm," ozvalo se nespokojeně od jeho krku. "Co je?"
"Jak co je?" rozhodil rukama a odstoupil. Snad poprvé od toho políbení si vzpomněl, že má nohy.
"Mno když nic není můžeme pokračovat," zase se skláněl k jeho krku.
Ed, ale zakročil. Dlaň mu položil na ústa a odstrčil jeho hlavu na stranu. Samozřejmě se Roy moc nenechal a tak ho chňapnul po zápěstí a už měl jeho ruku ve svěráku.
Jen si letmo uvědomoval, že je to jeho kovová paže. Někdy se opravdu hodilo nebýt celý z masa a kostí.
"Tak tedy budeme pokračovat zase někdy jindy, co ty na to?" sklonil se k ruce a zanechal polibek vprostřed dlani. Ed se začervenal při tomhle gestu. I když to necítil, nebo právě protože to necítil, mu to přišlo tak…
"Už teda půjdu," zastrčil si pramínek vlasů za ucho a nazul si boty, které mu "vyplivla" skříň. Cítil se strašně v rozpacích a šlo to vidět i na jeho trhaných pohybech. Ale byl si jistý, že musí i hned vypadnout.
"Vyprovodím tě," nabídnul se ochotně Roy.
Ed si otevřel dveře a zmizel za nimi ani netušil jak. Bohužel pro něj bylo na patře s Mustangem mnoho dalších studentů, kteří se zrovna v ten daný okamžik museli producírovat jinde než v pokoji. V duchu zanadával a spustil salvu nadávek na Murphyho zákony.
"Tak zase se zastav někdy, zlato," mrknul na něj chlípně Mustang. Pak zalezl opět do pokoje, Ed znovu červenal. Tentokrát to bylo studem.
"Hajzl, ten hajzl! Parchant zasranej. Magor bez mozku. Nepřemýšlí ničím jiným než rozkrokem. Co si myslí úchylák jeden?" mumlal si Ed cestou do pokoje. Ani netušil proč se vydal ještě tam. Nejspíš pro notebook, aby si měl kam dělat poznámky.
"Nadrženec jeden," pustil si znovu svou.
"Co to mluvíš o mně?"
Ed zvednul hlavu a uviděl Dannyho. Trochu se pousmál. "Kam si zase večer zmizel?" podíval se na něj jako by hledal škrábance nebo nějaké jiné byť jen drobné poškození.
"Nic mi není," odbyl ho Ed. "Sakra," vzpomněl si, že nechal u Roye župan a pantofle. Rukavice měl navlečené, aby nešla vidět jeho kovová paže, ale na ostatní věci nějak pozapomněl.
"Hm?" opřel se o furtra Danny. "Kam stále utíkáš? To se ti se mnou tady nelíbí?"
Na to se Ed samozřejmě konverzace nechytil a nechal otázku vymizet z dosahu. Proč by se taky měl bavit o něčem podobném a ještě s Dannym? On nebyl ničí hračkou jak si nejspíš Mustang myslel. Ne Edward Elric nikomu nepatřil a pokud ano, nebyl to ani zavšivený Mustang ani jeho spolubydlící Danny.
"Už si snídal?"
"Nemám nějak hlad," pokrčil rameny Ed a posadil se na židličku u prázdného stolu.
"Jo aha. Dneska je první pondělí v měsíci, ne?"
"Vlastně ani nevím," podíval se na něj. Danny si vybíral jídlo ze špajsky.
"Fakt nic nechceš?"
"Ne díky. Není mi moc dovře." A ani nebylo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 suzu-chan suzu-chan | Web | 1. května 2009 v 14:21 | Reagovat

Přizněj se !!! Ty mě chceš zabít !!! Už se to tak pěkně rozjíždělo , ale nakonec , zase nic T.T .
Rychle nový díl !!!

2 Tercza Tercza | 1. května 2009 v 15:13 | Reagovat

a sakra ty me ale dobre znas..nevim jetsli mam byt potesena a nebo naopak zhrozena..

3 kawaii-chan kawaii-chan | E-mail | Web | 1. května 2009 v 15:29 | Reagovat

Souhlasím,rychle další díl!! XD

4 Tercza Tercza | 1. května 2009 v 16:02 | Reagovat

to se vam rika..horsi je to psat.. a ani nevim co od te povidky ocekavate...

5 K. K. | 1. května 2009 v 17:37 | Reagovat

:) Moc hezký.. jen si teď lámu hlavu, jak to bude dál? Nebo spíš, co s tím máš teď v plánu.
Teď se to točí kolem Eda a Roye.. bude následovat nějaké posunutí děje, nejaké nové otázky a nebo rozluštění? :)
Nespěchám na nový díl, jen se na něj nesmírně těším jak malé děcko. ^^

6 majccca majccca | Web | 2. května 2009 v 17:13 | Reagovat

*červená se* dík za věnování a nezlobím se že si mě vyhodila konečně je další díl na světě a my se můžem zase těšit na další díl XDXD..... sem zvědavá co se stane dál:-)

7 neru-chan neru-chan | E-mail | Web | 2. května 2009 v 19:41 | Reagovat

*w* ju hajaku dall

8 Tercza Tercza | 5. května 2009 v 9:46 | Reagovat

K. mno nejak to dal bude... vzdyt vis, ze mam dva dily dopedu..X-D
toci a pak zase netoci..neco se otoci a podobne..
treba ani jedno..X-D

Maj. lool rada ze sem te vyhodila...te vyhodim casteji ;)
tes se..muzes ;)

Neru.
X-D jo?..nevim..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama