Kapitola 26

8. května 2009 v 13:21 | Tercza |  V síti
Správně by byla kapitola až zítra, ale to tu nebudu (jedu na Animefest do Brna) *šťastná* tak ji přidávám už dneska...snad se vám bude líbit..
Jinak k Edovi a Royovi te´dka delší dobu s nima nic nebude..a yaoi taky nebude..není plánované..*zrudla*..toliko abyste věděli!
Užíjte si volno a víkend..píše se měkké a něbo tvrdé po v? nikdy si nejsem jistá..*krčí rameny*
A věnování..Jak jinak než pro Kájush, díky níž jsem napsala ještě jednu kapitolu..děkuju *úklona mistru*
připomenutí: Sítě osudu jsou spletité. Možná víc, než by se na první pohled mohlo zdát. A duše lidí jsou v obrovských oceánech, které nazýváme světy. Jen jedna osoba může bdít nad mořem a hlídat tak své rybičky a tím je Bůh.....


Kapitola 26

Ed seděl u oběda. Zalezl si pěkně do rohu, aby ho nikde nikdo neviděl. Snažil se dělat, že tam vůbec není a celkem se mu to i dařilo. Byl za to opravdu vděčný.
"Á koho to tu pak máme? Přidal jsi se ke spodině společnosti a nebo se ti jen na výsluní nelíbí?" přisedl si André.
"Ahoj," začal tiše. Snažil se ho držet nějak na uzdě, ten když jednou začal mluvit nikdo si nepamatoval kdy skončil.
"Ale no tak snad nejsi až taková leklá ryba. Tváříš se jako by ti někdo sebral oblíbenou hračku, hm? Pověz strýčkovi Andrému co pak tě trápí zlatovlásko," mrknul na něj. A Edward se zasmál.
"Tak to vybal jaký máš průsery?" nahnul se k němu André. "Mě to můžeš říct," ukázal na sebe a znovu se pořádně usadil k jídlu.
"Tobě?" divil se dost nahlas Ed a bylo to poznat nejen na hlasu, ale i na pohledu, který mluvil za všechno.
"Hele co to házíš za ksichty? Já jsem snad nespolehlivej? Na mě spoléhaj..mno kde kdo.. Důvěryhodnějšího snad ani není."
"Nemám žádny problémy."
"Tak pak co tady ó náš velký přisluhovač samotného bosse Sekáčů dělá? Slyšel jsem zvěsti, že jsi teďka jeden z nich, je to pravda?" vyzvídal dál.
Ed si ho změřil vyčítavým pohledem.
"Mno fajn, když mi nechceš říct ani tohlencto? Co pak s tebou? Není ti něco? Jen se v tom dlabeš a do huby sis ani jednou nenabral? Neříkej, že bodová dieta," zasmál se. "Moje matka taky takovou jednu dobu držela. Tééda prej přibrala ještě víc než předtím než s tím začala. Ale možná to bylo tím, že večer chodívala na těsnou poradu za lednicí, kdo ví?" pokrčil rameny.
"To sem vážně nepotřeboval vědět."
"Tak si naber a háám," popadl jeho vidličku a nabral pořádně nějakou smrdutou kaši. Nutil ho otevřít ústa a narval mu ji tam celou až měl Ed pocit, že se začne dávit jak se dotýkal kov jeho mandlí. "ještě za maminku," nabral znovu z poloprázdného talíře. "Vidíš, že to jde," šklebil se na něho, ale dál ho trápil s tou vidličkou.
"Hajzle. Přestaň už s tím!"
"Nemáš smysl pro legraci," nafouknul se André.
Ed se začal řehonit. Konečně se cítil dobře, stress z něho padal dolů a mizel nenávratně v odpadu. A navíc nebýt Andrého tak by se asi vážně nenajedl.
"Jo a když jsem tě tu tak potkal. Chtěl bych vědět, jestli nepotřebuješ něco. Prodávám levně a skoro cokoliv, můžeš si u mě i objednat. Problém v tom není. Jsem schopný zalevno sehnat cokoliv, kdekoliv. Mám mnoho známých a ti mi pomůžou takže kdybych pro tebe mohl cokoliv udělat hnedka mě volej. Stačí vystrčit hlavu z okna a už jsem u tebe. Donáška až pod nos. Jsem holt k nezaplacení," plácal první přes druhé a občas si něco strčil z Edova oběda do pusy. Ed mu pak stejně přistrčil talíř, protože mu bylo jasné, že to sežral tak i tak. A on už stejně neměl chuť. Jeho vidlička byla v pazourech Andrého.
"nebojíš se že ti zaskočí?" vlezl mu do řeči.
"Co prosím?...Jinak mám úplnou novinku..jen pro tebe jsem to založil a to dělám zpravodajskou službu. Chceš novinky, informace," rozhlídnul se kolem jako by je někdo poslouchal, ale když to vypadalo, že jim nikdo nevěnuje pozornosti pokračoval, "tak já ti je obstarám. Řeknu ti jen samou pravdu a nic než pravdu k tomu mu dopomáhej s touhle vidličkou.. Stejně bych ji viděl nerad jinde než na talíři."
"Cože? Proč?" Tohle smrdělo.
"Ale no tak to ti bossák nic neříká? Všichni co ví moc za to vždycky zaplatí. A tak to platí úplně všude ne jen tady na škole."
Pak se André zatvářil zvláštně. Ed to u něj zatím nikdy neviděl. Byl to snad smutek? Ale pak to přebyl svým úsměvem jaký měl vždycky a opět se šklebil kolem sebe.
"heleď škola volá. A ještě si tu pár let posedím a nerad bych rozhněval ty nahoře," mrknul na ochoz, kde obědvali učitelé.
"Počkej!" chytil Andrého za ruku. "Díky za všechno a kdybys vypotřeboval pomoc tak se ozvy," sledoval jeho reakce, ale nic. Ani náznak.
"Chápu šéfe," vstal a klidně si odnesl tác s prázdným nádobím.
Ed si byl jistý. Byl si tak moc jistý, že má André s něčím problémy, že by na to vsadil svůj krk. Teď jen čekal jestli využije jeho nabídky a opravdu se rozhodne. Myslel si sice že po tom návrhu skočí i hned, ale třeba si jen nalhával, že je to tak špatný. Třeba to nic nebylo. Třeba se mu to jen zdálo. Stejně i kdyby se rozhodnul André jeho nabídky využít podal by mu pomocnou ruku tak jako tak.
Ed vstal a odešel si odnést i svůj tác. Cestou k učebně mu někdo zatarasil cestu. Opět Mustangovi gorily. Ten uprostřed se šklebil na všechny kolem.
"Pan Mustang by s vámi rád mluvil," dostal ze sebe se značnými potížemi. No jo holt hodně hormonů a svalů odpomáhá mozku myslet. Pokud vůbec tušil co to je.
"Aha tak pan Mustang? A proč si pan," raději skončil a následoval je. Stejně by to nemělo cenu.
Táhli ho jako poprvé když ho zastavili. Stejnou uličkou k nepoužívaným učebnám, ke stejným dveřím, které mu i otevřeli a nechali ho vstoupit. Uvnitř jejich "klubovny" nebo jak nazývali tu zapáchající starou třídu, byl jen Mustang. Tedy pan Mustang.
"Tak si došel," ai mu nevěnoval pohled.
"Jsem tu. Co chceš?"
Roy si povzdechl. Roy? Mustang! Roy je mrtvý! "Nechal sis u mě pár věcí. Nejsem skladiště, ale když je tvoje budu ho trpět." Ed měl pocit, že se ušklíbnul, ale on zatím nezvedl k němu hlavu.
"Css. To mě voláš kvůli tomu? Ještě něco jsem u jeho veličenstva podělal? Třeba nechal otisk své neurozené nohy na jeho královském koberci? Hm?" ani se nesnažil zakrývat vyčítavost v hlase. Absurdnost. Tady se ani nedokázalo mluvit o ničem jiném než o absurdnostech.
"Ne volal jsem tě kvůli jiným záležitostem."
"Hm?"
"Aby si nezlenivěl dám ti jeden úkol. Jako správný Sekáč, i když jsi spíš takový neoficiální člen, plníš nějaké úkoly. A já teď jeden pro tebe mám. Dotazy?"
"Jaký úkol?" zamračil se Ed. "A proč si ho nevyřešíš sám?"
"Mohl bych. Ale řekněme, že to chci nechat tobě. Můžeš být rád je to skoro pocta. Vezmeš to?"
Ed přešlápnul z nohy na nohu. Vždyť nevěděl do čeho leze. "A o co jde?"
"Někoho najdeš. Je mi jedno jak a v jakým stavu bude, ale musí žít. A všechny podrobnosti mi pak řekneš, abych to mohl dát dál," Ed se zamračil. Tohle bylo něco většího, tohle neměl na triku jen Mustang ten by se dal oblbnout, ale tohle směřovalo výš. A pokud se lidi a okolí bálo Sekáčů tak pro koho by mohli pracovat? Kdo je nad nimi? Vláda? Ta má určitě vlastní zdroje, to nebude nic tak okázalého, když to strkal do ruk právě mu. Tak potom mafie? To nejvyšší co tady bylo?
"A koho? A kvůli čemu?" pokukoval po něm Ed.
Mustang nic neřekl pouze sáhnul na stoleček vedle a podal mu obálku. Edward se jen natáhnul a vysunul si fotografii. Žena. Poměrně pěkná v obličeji, ale na fotografii nevypadala šťastně. Nemohlo jí být moc let, ale ty ustarané oči ještě jejímu věku přidávaly.
"Tuhle mám najít? Proč? Ztracená milenka?" otočil si fotku, aby si přečetl pár podrobností připsaných na zadní straně. Jmenovala se Sabrina.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 K. K. | 8. května 2009 v 14:25 | Reagovat

Juhů, zápletka. :D
A to věnování.. jednou budu rudá až na zadku ^^ a k tomu víkendu, s tím mívám někdy taky problém.

K povídce. Takhle to useknout, kdo to je, nebo spíš k čemu jim bude? A zrovna když jsem to tak četla, tak mi běželo hlavou, že se tam myslím neobjevila ani jedna ženská.. a šup, vona tam hned je :D Mmm, jsem zvědavá na další díl. Tenhle byl pěkný, oddechový, na mě působil jako "úvod".. nevím, neumím to vysvětlit, ale nebudu skandovat další (nebudu skandovat nahlas, jinak vnitřně řvu :D), jen si budu přát, aby se brzy objevil.

A užij si fesťák. :)

2 Starvation Starvation | Web | 10. května 2009 v 18:15 | Reagovat

Moc pěkné! Tak tuhle kapitolu jsem před festem přečíst nestihla, ale tak nevadí - co nebylo, nyní je!
Kapitola pěkná, leč jsem byla místy krapet zmatená - ale to asi zpusobil muj unavený mozek...^^

3 neru-chan neru-chan | E-mail | Web | 11. května 2009 v 13:28 | Reagovat

juu..hajaku dallll
desny ja nikoho z vas poste na tom fetsu nepotkam XDD..mnodofam ze sis to uzila jakó mi ostatni :D

4 majccca majccca | Web | 12. května 2009 v 22:35 | Reagovat

pěkná kapitolka no ale zakončit ji tak napínavě to se nedělá:-D.... honem další:-)

5 Tercza Tercza | 16. května 2009 v 9:52 | Reagovat

K. jop zapletka by se nasla.. ale co bude dal to nevim..
budes stat zase u me  jako muza?..minule mi to pomohlo..5 stran je myslim dostatecny dukaz jako ze tam neco je..
neobjevila?..ale objevila...aspon v reci a nebo o nich diskutovali...X-D
treba to i uvod byl..kdo viii X-D ;) :-P
a na festu bylo skvele..diky za prani ;)

Star. dekuju..ja sem si rikala jak si to stihla X-D..
je to mozne..ja jsem takovy pomatenec ;)

Ner.
looool pises to stale..X-D
tys tam byla? OO
tak se musime priste nejak dohodnout..jasny uzila...parada!!

Maj. diky..jasny a proto s tim chviku nepohnu..:-P
neee zadny honem..pozvolna pomalu...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama