Na skok do cizí země

30. dubna 2017 v 14:52 | Tercza
Lidi, vyjela jsem do světa! Přesněji do Nizozemí do Amsterdamu navštívit s kámoškama květinový park a (projít se) proběhnout se po městě. Je to sice už 14 dní, ale neuvěříte jak jsem byla po této události vyčerpaná, proto napíšu pár "vtipných" slov až dnes (na konci měsíce, to je ale neuvěřitelná náhoda).
Jinak přiložím i pár fotek (raději tam kde zavazím v záběru i já), nejsem autorem, tak snad mě nějaká z holek nezažaluje nebo tak (v dnešní době se nedá věřit nikomu).
Další pokračování na vlastní nebezpečí, článek obsahuje fotky autorky a jejích kamarádek (což není tak hrozný)... její blbé kecy a připomínky ohledně zmatených myšlenek, které nashromáždila při psaní a mnohokrát slovo "sebevražda" nebo slovo se stejným slovním kořenem... za chyby a překlepy se omlouvám, ale mám málo času!



Tak naše výprava začala v Brně... ale díky Bohu za to, že tam žádná fotka "před" odjezdem nevznikla (až cestou, ale zase nemusíte vidět všechno). Takže dojely jsme do Keukenhofu, což je slibovaný květinový park (ne jen s tulipány), ale foto není moje, takže z něho nic neuvidíte... Sorry!
A nebo... však vidíte... jinak to "červeno-černý nebo černo-červený" to jsem já... když už kulturní šok, tak pořádný. Chvilku jsem se motaly po parku... ehem, já a mapa bylo asi tak naplat jako moje sliby o psaní o povídek (nikam to nevedlo). Asi jsem zrovna u oběda vyčerpala všechnu energii, protože mi momentálně vůbec, ale vůbec nejde datlit do pc a nejspíš i usnu.
Nicméně, prohlídka byla rychlá, nebylo času.. a většina "dne" se měla odehrávat přímo v Amsterdamu... prohlídka města, návštěva muzeí, plavba na loďce a nějaký volný program (všichni lžou).
Zkraťme to.. nebo tedy jinak vezměme to v kostce. Naše paní průvodkyně byla vážně fajn, ale jak už to bývá bylo málo času. Jako extrémně málo v porovnáním s plánovaným programem, takže ti šťatnější/zkušenější/odvážnější nebo jak to nazvat, ti se zdejchli hned u hlavního nádraží a udělali si volno pro sebe. Ale my blbečci z malýho města, co si myslí, že se nějak rukama/nohama domluví s lidma (nedomluví), kteří ani v 99% nejsou místní a jen se ztrací jako přesně vy, tak ti jsou pěkně v hajzlu a pro jistotu si to ťapkají s davem (při šťastnějších chvílích aspoň vedle skupinky Čechů, když ne přímo svého zájezdu).
A teď k Amstru... město je velké, město je s kupou vody.. samej kanál, samá loď... furt nějakej most... pak pochopíte, že Benátky severu dávají smysl... ale jinak, hlavním problémem je maximální vytížení turisty. Ti hajzli jsou všude, jdou proti vám, vráží do vás, skáčou přes vás, šlapou vám na nohy a vy mezi nimi kličkujete.. a pak třeba taky zjistíte, že to kličkování vám pomohlo ztratit se v davu nějaké jiné cizomluvící skupiny lidí, koukající na vás celkem dost ze spoda... asi hobiti na výletě,... přesně v tom okamžiku (asi 5 minut od zahájení cesty) přestanete fotit, zatnete zuby a cpete se s větším usílím za svou skupinou, která zase zmizela. Prostě paráda! A to to teprve začalo...
Problém číslo dvě, v Amstru jsou všude kola a když píšu všude, tak fakt všude... jako je to ekologická možnost dopravy, co nezabere tolik místa... v poho, v poho.. ale nezvykem už je, že ty kola mají přednost a imbecilně na vás zvoní 10 metrů předem než si to rovnou vpálí do davu. Sebevražedný národ... protože když vidím dav, řeknu si jéé heléé, co takhle mezi ty pitomce vjet a zlomit si třeba řidítka (bohužel svědkem takové události jsem nebyla).
Aby jste nebyli ochuzeni o klasickou fotku u nápisu I AMsterdam, kde se prostě musí vyfotit všichni (tím pádem i my asi 6x), jak dokazují davy za náma (a ty tři otravy vepředu)... dokonce nám v tu chvíli vykouklo i slunko, takže se to hned zlepšilo...no asi takhle...
Prohlídka města byla spíš poklusem, přísunem v před mezi davy... napravo vidíme kostel "hmmm" a nalevo jsou prostitutky za sklem "óóóó" (fotodokumentace byla zakázaná, ale popravdě nic extra tam za sklem nestálo). Přestávky byly asi na stejné brdo jako rychloprohlídka, za pět minut tady, ať stiheneme i nápis, a zase se šlo. Přiběhlo se v plné polní k nápisu a zase zpět na hlavák, aby jsme stihli lodičky.
Lodní doprava je tam součastí života... pokud si chcete dát chlast jinde než doma nebo v baru, tak jen na lodích (sebevražednej národ, řekla bych že je menší pravděpodobnost smrti, že do mě vrazí kolo, než že spadnu z lodě do kanálu a stáhnu sebou dalších 6 znamých, co se spolu se mnou nasávalo), ale to je jejich věc. My jsme nepili.. jen jsme si udělali objížďku a dostali jsme dvě hodiny volno, které jsme po zavelení jedné z kamarádek trávily pobíháním po Primarku (obchoďák asi 6 pater?, ceny dobrý, výběr dobrý, ale Amsterdam nikde). Takže jsem toho moc z Amstru nepobrala... jen kupa kol, místní seberažedný lid, kupa turistů, pak turisty, co se snaží být sebevražední při půjčení kol, spousta vody, zima a poloběh po nejhlavnějších zákoutích hlavního města. Ale ani tak nelituju, protože jsem vypadla z domu a vím, že se v blízké době nikam chystat nebudu. Přeci jen mám téměř 190 cm a narvat se někde i s nohama a vydržet tak několik hodin je sebevražda (nebo sebetýrání), takže jestli to brzo budu chtít zase absolvovat, rovnou mě začněte stěhovat do Amstru, tam zapadnu. A že sebevražední atentátníci jsou někde z blízkýho východu, viděla bych to spíš na sever... asi jak je jim zima, tak trocha adrenalinu pomáhá, kdo ví. A víte vy, co takový sebeveražední atentátníci z Amstru jedí? Né.. no přece hranolky... za hranolky bych přežila snad i to otravný zvonění kol...
Tak nejdřív za rok do Koreje, pokud to klapne.. jinak mě nikam nepouštějte... jen mě můžete uplácet hranolaka, to bych se nechala. A teď už musím letět, měla jsem být nekde jinde. A net se mi seká tak, že ani nevím, co píšu... takže se za chyby omlouvám a omlouvám se i těm, co je mám na fb a museli mě vidět nekolikrát... hezký konec dubna!!
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama